PRAHA, 21. KVĚTNA 2025 – V České republice tvoří vedoucí a řídící pracovníci přibližně 6,3 procenta ekonomicky aktivních osob. Těch bylo v roce 2024 asi 5,3 milionu, na manažerských pozicích tak pracuje kolem 330 000 lidí. Přesto je v Česku schopných manažerů nedostatek.
Průměrná mzda českých manažerů a manažerek se pohybuje kolem 150 tisíc korun hrubého. Celkový příjem ale výrazně zvyšují bonusy, ty mohou měsíční příjem zdvojnásobit. Vrcholový manažer si tak ročně vydělá kolem tří milionů korun. V odměňování hraje ale výraznou roli věk, obor i pohlaví. „S věkem rostou zkušenosti, a to je právě to, co je u manažerských pozic nejvíce ceněno, v odměňování manažerů tak existuje rovnice platu a odpracovaných let. Nejvyšší průměrné mzdy nabízejí manažerské posty ve zdravotnictví, finančních službách a sektoru informačních technologií. V České republice ženy na manažerských pozicích stále vydělávají výrazně méně než jejich mužští kolegové. Rozdíl v příjmech mezi ženami a muži na manažerských pozicích činí kolem 30 tisíc korun měsíčně, což představuje přibližně 21procentní rozdíl ve prospěch mužů,“ řekla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting. Do propastných rozdílů v odměňování mužů a žen nejen na manažerských postech zasáhne Evropská unie. „V reakci na rozdílné odměňování mužů a žen by měla od června 2027 platit v EU směrnice o transparentnosti odměňování, která zavede povinnost firem s více než 250 zaměstnanci každoročně zveřejňovat zprávy o mzdových rozdílech mezi pohlavími. Cílem je snížit rozdíl na maximálně pět procent, pokud není odůvodněn objektivními faktory,“ dodala Hyklová.
Mzdovým rozdílům navzdory žen na vedoucích pozicích přibývá. „Podle dostupných údajů tvoří ženy přibližně 30 až 35 procent všech vedoucích a řídících pracovníků v České republice. Nejvíce žen je na manažerských postech zastoupeno ve státní správě a samosprávě, kde se jejich podíl pohybuje kolem 40 procent, naopak v soukromém sektoru tvoří manažerky necelých 30 procent. Tento podíl se v posledních letech mírně zvyšuje, což odráží postupné zlepšování genderové rovnosti v manažerských pozicích,“ popsala Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Navzdory vysokému finančnímu ohodnocení a atraktivním benefitům se Česko dlouhodobě potýká s nedostatkem vrcholových manažerů. „Nedostatek schopných vrcholových manažerů je způsoben především rychlým růstem některých odvětví, demografickými změnami, jako je stárnutí pracovní síly, nebo specifickými požadavky na dovednosti a zkušenosti, které jsou nutné pro vrcholové manažery. Tradičně se velký nedostatek vrcholových manažerů objevuje v odvětvích, jako jsou IT, technologie, finance, zdravotnictví a výroba, kde je potřeba vysoké úrovně specializace a rychlých inovací. Jedná se o kvalifikované pracovní pozice, manažeři musí být vybaveni relevantním odborným vzděláním a zkušenostmi,“ vyjmenovala Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
Právě nedostatečná kvalifikace je jedním z problémů, na které firmy během obsazování vyšších postů narážejí. Ženy jsou často ceněny za svou schopnost naslouchat, empaticky se vžít do situace zaměstnanců a efektivně komunikovat. Muži bývají častěji vnímáni jako rozhodní a asertivní vůdci. „Najít ale jednoho člověka, který dokáže kombinovat tvrdé i měkké dovednosti, je čím dál tím složitější. Dobrý manažer stojí na třech pilířích – odbornosti, vztazích a schopnosti vést. Empatie, schopnost naslouchat a zdravá míra sebereflexe jsou často vrozené nebo hluboce zakořeněné v osobnosti. Naopak řízení projektů, vedení porad, efektivní time management nebo práce s daty a cíli – to jsou dovednosti, které se dají trénovat. Manažer by měl umět obojí – vcítit se do svého týmu a zároveň plnit cíle. Je velmi složité získat kvalifikovaného manažera a zároveň empatického odborníka v oboru. Obsadit takovou pozici trvá v průměru čtyři měsíce,“ upozornil Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.
Pokud firma při výběru sáhne vedle, může to pro ni představovat vážné existenční problémy. Špatné vedení týmů se může projevit nejen v ekonomických výsledcích, ale i ve firemní kultuře, motivaci zaměstnanců, její reputaci a následnému náboru nových talentů. „Špatný manažer dokáže během pár měsíců otrávit tým, snížit jeho výkonnost i narušit mezilidské vztahy. Zaměstnanci často neodcházejí z firmy, ale odcházejí od špatných šéfů. Nedostatek podpory, nekompetentní řízení nebo toxické chování mohou vést k odchodu kvalitních lidí a problémům s náborem. Špatný manažer, který neuznává úsilí zaměstnanců, nekomunikuje transparentně nebo je necitlivý k potřebám týmu, snižuje morálku a pracovní nasazení a tím i produktivitu celé firmy. Neefektivní rozhodování, špatné priority nebo neznalost řízení týmu mohou vést k neplnění cílů, v důsledku toho může firma ztrácet klienty, tržby i podíl na trhu. Náklady na fluktuaci, opakovaný nábor, školení nových lidí a ztrátu know-how zvyšují provozní náklady, firma tak může kvůli špatně obsazenému manažerskému postu přijít i o miliony,“ uzavřel Roman Vejražka.
