PRAHA, 3. ZÁŘÍ 2026 – Nová generace absolventů přichází na český pracovní trh s jinými představami než jejich předchůdci. Přesto se rozdíly mezi ženami a muži z trhu práce nevytrácejí. Stále se projevují ve výběru profesí, výši mezd, využívání úvazků i kariérním postupu.
Mladá generace přináší na pracovní trh jiné priority. Flexibilita, firemní kultura, možnost práce z domova, smysluplnost práce nebo rovnováha mezi pracovním a osobním životem dnes nejsou témata vyhrazená pouze ženám. Zároveň ale stále existují určité rozdíly v tom, co od zaměstnavatele očekávají ženy a muži. „Mladé ženy jsou sebevědomější, častěji míří do oborů, které byly dříve považovány za mužské, a více se zajímají o možnosti kariérního růstu. Mladí muži zase častěji než předchozí generace řeší flexibilitu a rovnováhu mezi prací a osobním životem. Dnes už je důležitější životní situace než pohlaví. Mladý otec může řešit flexibilitu mnohem více než žena bez dětí. Zkušená manažerka zase může dát jednoznačně přednost mzdě a dalšímu kariérnímu růstu,“ upozornila Olga Hyklová, majitelka personální agentury Advantage Consulting.
Stereotypy při náboru z českého pracovního trhu nezmizely, jen jsou méně nápadné. „Firmy už většinou otevřeně neřeknou, že chtějí na určitou pozici muže nebo ženu. Přesto se někdy automaticky předpokládá, že muž bude vhodnější pro technickou, obchodní nebo vedoucí roli a žena pro administrativu, péči o zákazníky nebo personalistiku. U žen se také častěji řeší, jak zvládnou práci skloubit s péčí o děti. U mužů se stejná otázka obvykle neotevírá. Situace se zlepšuje, zejména u mladších zaměstnavatelů a v oborech, kde je lidí nedostatek. Říct, že náborové stereotypy zmizely, by ale bylo předčasné,“ sdělila Gabriela Hansliková, ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Přestože mladá generace stále méně řeší tradiční dělení profesí podle pohlaví, český pracovní trh je v tomto směru stále výrazně rozdělený. Nejvíce je to vidět u technických oborů, kde ženy zůstávají výrazně v menšině. „Ženy převažují například ve školství, sociálních službách, administrativě, personalistice nebo péči o zákazníky. Muži dominují ve výrobě, stavebnictví, řemeslech, dopravě a informačních technologiích. Dobře je to vidět právě v oblasti informačních technologií. V roce 2025 tvořili muži téměř 93 procent lidí s ICT vzděláním, kteří v Česku pracovali. Byl to nejvyšší podíl mužů v celé Evropské unii. Hranice se ale pomalu posouvají. Na technických pozicích potkáváme více žen a muži zase častěji vstupují do profesí, které byly dříve spojovány hlavně se ženami. Změna probíhá, jen pomaleji, než by mladá generace očekávala,“ uvedlaDenisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.
Největší rozdíly jsou stále patrné v odměňování. Český pracovní trh se sice postupně přibližuje větší rovnosti, rozdíl v odměňování žen a mužů však zůstává značný. Podle Českého statistického úřadu činil v roce 2025 medián hrubé měsíční mzdy mužů 47 648 korun, zatímco u žen to bylo 41 068 korun. Ženy tak měly medián mzdy o 6 580 korun, tedy zhruba 14 procent, nižší. „Rozdíl v odměňování žen a mužů je u nás stále poměrně velký. Neznamená to ale, že každá žena dostává za stejnou práci automaticky méně. Do celkového rozdílu se promítá také to, že ženy častěji pracují v hůře placených oborech, využívají kratší úvazky a méně často se dostávají na nejvyšší manažerské pozice. Situace se sice pomalu zlepšuje, ale rozhodně nemůžeme říct, že už jsou podmínky srovnatelné. K tomu máme stále daleko,“ řekla Gabriela Hansliková.
Na rozdíly v odměňování má vliv i to, že muži jsou větší „střelci“, nebojí se říct o mzdu, o které dopředu vědí, že na ni pravděpodobně nedosáhnou. U některých zaměstnavatelů ale uspějí. „Muž se někdy přihlásí na pozici, i když splňuje jen část požadavků. Žena může nad stejnou nabídkou váhat, přestože splňuje skoro všechno. Podobné je to při hovoru o penězích. Muži častěji řeknou svůj požadavek rovnou, ženy ho více vysvětlují nebo zjemňují. Obecně muži během pohovoru častěji řeknou vyšší částku, i když nesplňují všechny požadavky. Ženy mají potřebu svůj požadavek vysvětlit a dokázat, proč si vyšší mzdu zaslouží. Výsledkem může být, že lépe placený zaměstnanec není schopnější, ale ten odvážnější,“ popsalaMarcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
Pokud firma nemá jasně nastaveno mzdové rozpětí, může rozhodovat právě spíš odvaha říct si o víc než skutečná kvalifikace a výkon. „Problém je zejména ve firmách, které nemají jasně nastaveno mzdové rozpětí, a odměna pak závisí na tom, kdo si řekne víc. Transparentnější nastavování mezd může být důležité i proto, že rozdíly v odměňování se objevují napříč profesemi. Například mezi řídícími pracovníky činil v roce 2025 medián mzdy mužů 96 508 korun, zatímco u žen 76 253 korun,“ uvedl Petr Hykel, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.
Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi pracovními drahami žen a mužů zůstává rodičovství. „Zatímco muž většinou pokračuje v kariéře dál, žena ji často na několik let přeruší. Po návratu pak nemusí navázat tam, kde skončila, a rozdíl v příjmech se začne postupně zvětšovat. Rozdíl se odráží také ve využívání částečných úvazků. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 pracovalo v Česku na částečný úvazek 365,6 tisíce žen, které tvořily 71,1 procenta všech lidí pracujících na kratší pracovní dobu. Český problém je přitom výraznější než v řadě jiných zemí. Mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj upozorňuje, že zaměstnanost českých matek s malými dětmi je velmi nízká a dlouhé pracovní absence po narození dítěte přispívají k rozdílu v odměňování i k horším kariérním vyhlídkám žen,“ uzavřela Olga Hyklová.
